Kdo žije ve Španělsku? Demografie, kultura a jazyk v dnešním Španělsku

Ve Španělsku žije přes 48 milionů lidí. To je méně než ve Francii, ale více než v Polsku. A přesto je zde větší jazyková různorodost, než si většina lidí myslí. Ne každý, kdo žije ve Španělsku, mluví španělštinu jako svůj první jazyk. A ne každý, kdo mluví španělštinu, je narozen v Španělsku.

Španělština není jediný jazyk

Ve Španělsku se hovoří nejen španělštinou, ale také katalánštinou, galicijštinou, baskičtinou a aragonskou. Katalánštinu mluví přes 9 milionů lidí, hlavně v Katalánsku, Balearských ostrovech a Valencii. V Galičii se používá galicijština, která je blízká portugalštině. Baskičtina je jedinečná - není spojená s žádnou jinou evropskou jazykovou rodinou. Mluví jí asi 750 000 lidí, většinou v Baskické zemi a severním Navarre.

Ve Španělsku se také mluví aragonskou, asturijštinou a mohedanskou, i když tyto jazyky mají jen několik tisíc mluvčích. Stát je povinný je chránit, ale ve skutečnosti je používají hlavně starší generace. Mladí lidé často mluví pouze španělštinu, i když znají některé slova z místních jazyků.

Kdo jsou obyvatelé Španělska?

Španělsko je země s dlouhou tradicí přistěhovalectví. V roce 2025 je přes 12 % obyvatel cizinci. Největší skupiny pocházejí z Rumunska, Maroka, Kolumbie, Bolívie a Angoly. V Barceloně je každý čtvrtý obyvatel cizinec. V Madridu je to každý pátý.

Mnoho z těchto lidí přišlo do Španělska v roce 2000, kdy ekonomika rostla a potřebovala pracovní sílu. Dnes mnozí z nich mají španělské občanství. Jejich děti jsou narozeny v Španělsku, mluví španělštinou bez akcentu a považují Španělsko za svou domovinu.

Ve Španělsku také žije velká komunita evropských důchodců - hlavně z Velké Británie, Německa a Skandinávie. V Andalusii, na Kanárských ostrovech a na Baleárech se setkáte s tisíci starších lidí, kteří si sem přišli kvůli slunci, nízkým nákladům a pomalému životnímu tempu.

Španělština jako hlavní jazyk

Španělština je oficiálním jazykem celého státu. Mluví jí 99 % obyvatel, ale ne všichni ji mají jako mateřský jazyk. Někteří lidé se naučili španělštinu jako druhý jazyk - například děti z marockých nebo rumunských rodin. V některých školách se učí španělština jako cizí jazyk už od první třídy.

Ve Španělsku se mluví různými dialekty. V Andalusii se mluví pomaleji, některá slova se zkracují nebo vypouštějí. V Madridu se hovoří čistěji, ale i tam je jazyk plný nových výrazů z internetu a hudby. Mladí lidé používají slova jako churro (výborný), guay (super) nebo flipar (zbláznit se).

Španělština v Španělsku se liší od španělštiny v Latinské Americe. Například v Španělsku říkají coche pro auto, zatímco v Mexiku je to carro. V Španělsku se používá vosotros pro „vy“ (množné číslo), což v Latinské Americe nikdo nepoužívá. Těmto rozdílům se lidé učí při cestování nebo při sledování španělských seriálů.

Demografické změny

Španělsko má jednu z nejstarších populací v Evropě. Průměrný věk obyvatele je 45 let. Každý rok se narodí méně dětí, než zemře lidí. V některých vesnicích v Kastilii je většina obyvatel starších 70 let. Mnoho mladých lidí odchází do Německa, Francie nebo do Londýna hledat práci.

Ve městech je situace jiná. V Madridu, Barceloně nebo Valencii je stále mnoho mladých lidí - studentů, umělců, IT pracovníků. Většina z nich se přestěhovala z jiných částí Španělska. Někteří z nich se učí španělštinu online, protože jejich mateřský jazyk je katalánština nebo galicijština.

Španělsko má nízkou míru narozenosti - 1,1 dítě na ženu. To je nižší než v Japonsku. Stát snaží podporovat rodičovství díky finančním příspěvkům a placené mateřské dovolené, ale účinek je malý. Mnoho párů si raději koupí byt nebo cestuje, než mají děti.

Kultura a společnost

Ve Španělsku je život plný rituálů. Obědy trvají dva až tři hodiny, večer se lidé schází na tapas, a v létě se všichni vydávají na pláže. Tady se nečeká na víkend, aby se něco dělo. Všechno se děje vždycky - v pondělí, v úterý, v čtvrtek.

Španělsko je země, kde se hodnotí rodina, přátelství a zábava. Lidé se nebojí mluvit nahlas, smát se, křičet na ulici. Většina lidí nechce být jen „pracovní stroj“. Chce mít čas na kávu, na film, na chůzi po ulici s přáteli.

Ve městech se objevují nové kultury - africké, latinskoamerické, indické. V Barceloně můžete najít marocké restaurace, kolumbijské kavárny, filipínské taneční skupiny. Tyto komunity přinášejí nové jazyky, jídlo a hudbu. A mnozí z nich se učí španělštinu online, protože nechtějí jen přežít - chtějí patřit.

Co se mění v španělštině dnes?

Španělština se mění. Mladí lidé používají více anglických slov - like, streaming, selfie. Někteří lidé si to nechávají, jiní se s tím nesouhlasí. V školách se učí, že je důležité používat genderově neutrální jazyk. Takže místo todos (všichni) se někdy píše todes nebo todxs.

Na sociálních sítích se objevují nové způsoby psaní. Lidé píší chau místo adiós, pa místo para, q místo que. To je neformální, ale běžné. Starší generace to často nechápe, ale mladí to berou jako přirozenou část jazyka.

Španělština už není jen jazykem Španělska. Je to jazyk celého světa. V USA je druhým nejčastějším jazykem. V Africe se mluví španělštinou v Rovníkové Guineji. V Asii se učí v Filipínách. A v Česku se učí španělština online tisíce lidí - protože chtějí cestovat, pracovat nebo jen pochopit, kdo žije ve Španělsku.

Proč to všechno důležité je?

Když se učíte španělštinu, neučíte se jen slovíčka a gramatiku. Učíte se o tom, kdo jsou lidé, kteří ji mluví. O tom, jak žijí, co si myslí, co mají rádi. Španělsko není jen země na mapě. Je to místo, kde se vyskytují konflikty mezi jazyky, kde se mění rodiny, kde se lidé snaží najít místo v rychle se měnícím světě.

Když se naučíte španělštinu, nebudete jen mluvit s někým. Budete mluvit s někým, kdo přišel z Maroka, kdo se narodil v Katalánsku, kdo odešel z Andalusie, kdo se vrátil z Německa. Budete mluvit s lidmi, kteří nechtějí být jen „cizinci“. Chtějí být součástí toho, co je domova.