Jak dlouho je člověk studentem jazykové školy?

Nejsou všichni studenti jazykových škol stejní. Někdo se přihlásí na týden, jiný zůstane půl roku. A někdo se stane studentem po celá léta. Otázka jak dlouho je člověk student není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Záleží na tom, co chceš dosáhnout, kolik času máš, a jaký jazyk učíš.

Co znamená být studentem jazykové školy?

Být studentem jazykové školy neznamená jen chodit na lekce. To je jen začátek. Student je ten, kdo se pravidelně učí, cvičí, opakuje, a hlavně - používá jazyk. Někteří lidé chodí na kurzy tři měsíce, ale nikdy neřeknou větu sám. Ti nejsou studenti. Ti jsou návštěvníci. Pravý student se ptá, opravuje chyby, hledá způsoby, jak použít jazyk venku - v restauraci, na návštěvě, v práci, nebo při cestování.

Pravý student nečeká, až ho učitel naučí. On si najde materiály, sleduje filmy s podtituly, poslouchá podcasty, píše si denní zápisky. A když se něco nechápe, neříká: „To nechápu.“ Říká: „Co to znamená?“ A pak to zapamatuje.

Kolik času trvá dosáhnout základní úrovně?

Pokud chceš jen základy - pochopit jednoduché věty, objednat jídlo, říct, kde bydlíš, nebo se zeptat na cestu - trvá to obvykle 3 až 6 měsíců. To platí pro angličtinu, němčinu nebo španělštinu, pokud chodíš na kurzy 2-3krát týdně a děláš domácí úkoly.

Podle CEFRL (Společného evropského rámce pro jazyky) je to úroveň A1-A2. V tomto stádiu už nejsi úplný začátečník. Umíš se představit, říct, co máš rád, a porozumět pomalému hovoru. To je dost, abys se vyhnul komunikaci pomocí gest. Ale zatím neumíš diskutovat o politice, práci nebo filmu.

Na této úrovni je člověk studentem, ale jen na začátku cesty. Většina lidí zastaví tady. Proč? Protože si myslí, že „už to umí“. A přestanou se učit.

Od základů k pokročilé úrovni: kolik to trvá?

Když chceš být schopen běžně komunikovat - mluvit o práci, psát e-maile, pochopit seriál bez podtitulů - potřebuješ úroveň B1-B2. To je úroveň, kde už nejsi student, ale uživatel jazyka.

Na dosažení B1 trvá obvykle 9-15 měsíců pravidelného učení. Na B2 to bývá 18-24 měsíců. To znamená, že pokud chodíš na kurzy 2krát týdně, děláš domácí úkoly, posloucháš jazyk každý den a snažíš se mluvit s nositeli, budeš za dva roky schopen se bavit jako dospělý člověk.

Někteří lidé dosáhnou B2 za rok. Ti mají jednu věc společnou: nečekají, až se jim jazyk „vytiskne“ do hlavy. Oni ho každý den používají. Vytvoří si rutinu: 15 minut denně na aplikaci, 30 minut na film, jeden rozhovor týdně s někým z jiné země. To je klíč.

Když se staneš studentem navždy

Někteří lidé zůstanou studenty po celý život. Ne proto, že neumí jazyk. Ale protože chtějí být lepší. Chtějí pochopit literaturu, mluvit s akcentem, psát jako novinář, nebo překládat básně. To je úroveň C1 a C2 - profesionální ovládání.

Na C1 trvá obvykle 3-5 let. Na C2 - 5-7 let. To neznamená, že musíš chodit na školu celých pět let. Znamená to, že se budeš učit pět let. Každý den. I když už máš vysokoškolský titul, i když pracuješ v zahraničí, i když ti říkají, že mluvíš jako native speaker.

Nejlepší studenti nejsou ti, kteří neudělají chyby. Nejlepší studenti jsou ti, kteří nebojí se chyb. Ti, kteří se ptají: „Jak to řeknete přirozeně?“ Ti, kteří si zapisují fráze, které slyší v televizi. Ti, kteří si přečtou novinový článek a pak ho přečtou znovu, aby pochopili, jak je sestrojený.

Co ovlivňuje dobu učení?

Ne každý jazyk je stejně těžký. Pro češka je němčina jednodušší než japonština. Proč? Protože má společné kořeny. Ale i to neznamená, že se naučíš němčinu rychleji. Záleží na tom, kolik času věnuješ.

Podle studií Evropské komise trvá češtině potřebných 600-750 hodin, aby dosáhl B2 úrovně v angličtině. V japonštině to je 2200 hodin. To je téměř čtyřikrát více. Ale nejde jen o jazyk. Jde o to, jak často se s ním setkáváš.

Kdo žije v zemi, kde se jazyk mluví, se naučí rychleji. Kdo má přátele z jiné země, se naučí rychleji. Kdo poslouchá hudbu, sleduje YouTube kanály, čte knihy - se naučí rychleji. To není otázka inteligence. Je to otázka expozice.

Proč lidé přestávají být studenty?

Největší příčina, proč lidé přestanou učit se jazyk, je frustrace. Ne že by nebyli schopní. Ale že nevidí rychlé výsledky. V prvních třech měsících se učíš slovíčka. V dalších třech se snažíš sestavit věty. A pak přijde období, kdy se zdá, že se nic nemění. To je tzv. plateau.

V tomto období se člověk cítí, jako by se ničeho neučil. Ale ve skutečnosti se učí hluboko. V této fázi se formuje jazyková intuice. Tady většina lidí vzdá. Zastaví kurzy. Vypne aplikace. Přestane poslouchat.

Nejlepší studenti přesáhnou plateau. Vědí, že to není ztráta času. Je to příprava na skok. Když se náhle najednou rozumíte filmu bez podtitulů, nebo když vás někdo požádá o radu v cizím jazyce - to je moment, kdy se všechno vyplatí.

Kdo je skutečný student?

Student není ten, kdo má plán na školu. Student je ten, kdo má plán na život. Kdo si říká: „Chci mluvit s tímto člověkem.“ „Chci přečíst tu knihu.“ „Chci zítra říct něco, co jsem dnes slyšel.“

Student není ten, kdo má 1000 slovíček v paměti. Student je ten, kdo si pamatuje, jak se řekne „Můžu se tě zeptat?“ v různých situacích. Kdo ví, kdy použít formální a kdy neformální tvar. Kdo se nebojí, když se něco pokazí. Kdo si říká: „To jsem řekl špatně? Super, teď to vím.“

Student není ten, kdo chodí na školu. Student je ten, kdo se učí. A to může být i v 50 letech. I když už máš děti. I když máš práci. I když máš jen 15 minut denně. Stačí, aby to bylo každý den.

Co dělat, když se cítíš ztracený?

Když nevíš, jestli jsi na správné cestě, zkoušej toto:

1. Podívej se na své první zápisky z jazyka. Porovnej je s tím, co píšeš dnes. Uvidíš pokrok.
2. Přečti si článek, který jsi dříve nepochopil. Zkus ho přečíst znovu. Pokud ho teď chápeš, jsi na cestě.
3. Nahraj si hlas, jak mluvíš. Poslechni ho za tři měsíce. Uvidíš, jak se změnil.
4. Najdi někoho, kdo učí stejný jazyk. Mluvte s ním. Ne o gramatice. O tom, co jste dnes viděli.

Nikdy neztrácej přehled o tom, proč jsi začal. Ne proto, že to musíš zvládnout. Ale protože chceš být schopen mluvit s lidmi, kteří jsou jiní.

Je možné být studentem navždy?

Ano. A to je nejkrásnější část. Jazyk není předmět, který se někdy dokončí. Je to cesta, která se nikdy nekončí. Jakmile řekneš „Už to umím“, přestaneš být studentem. Ale jakmile řekneš „Ještě se můžu naučit víc“, stále jsi student.

Nejlepší studenti nejsou ti, kteří znají všechna pravidla. Jsou ti, kteří se neustále ptají. Ti, kteří nevědí všechno, ale chtějí vědět víc. Ti, kteří si pamatují, že jazyk není o dokonalosti. Je o spojení.