Kolik má průměrně slovo písmen v němčině?

Když se učíte němčinu, jednou vás napadne: kolik má průměrně slovo písmen? Nejde jen o zvědavost. Tato čísla vás pomohou lépe odhadnout, jak rychle budete číst, jak dlouho trvá psát text, nebo proč se vám některá slova zdají tak strašně dlouhá. Odpověď není jednoduchá, ale je konkrétní.

Průměrná délka slova v němčině je 5-6 písmen

Podle analýz německého jazykového korpusu, které prováděly univerzity v Berlíně a Tübingenu, má průměrné slovo v němčině 5,7 písmen. To znamená, že většina slov je krátká - mezi 4 a 7 písmeny. Když si prohlédnete běžný text, jako je novinový článek nebo rozhovor, téměř polovina slov má 5 nebo 6 písmen. Například: das (3), und (3), mit (3), haben (5), geht (4), gut (3), schön (5), heute (5), morgen (6).

Toto číslo je srovnatelné s angličtinou, kde je průměr kolem 5,1 písmena. Rozdíl je ale v tom, že němčina má mnohem více slov, která jsou dlouhá - a to nejen kvůli složeným slovům. V angličtině byste řekli toothpaste, v němčině to je Zahnpaste. Ale když potřebujete říct Verantwortungsbewusstsein, tak to už není jen složené, to je skutečně jedno slovo s 21 písmeny.

Proč jsou německá slova často tak dlouhá?

Němčina je známá svými složenými slovy. To není jen „hodně slov spojených dohromady“. Je to jazykový mechanismus. Němci nevytvářejí nová slova, když potřebují popsat něco nového. Místo toho prostě spojí existující slova, aby vytvořila přesnou definici.

Příklad: Bundesrepublik Deutschland je „Spolková republika Německo“. Ale když chcete říct „osoba, která se stará o náhradní děti“, není potřeba vymýšlet nové slovo. Stačí říct Pflegekinderbetreuerin - což je slovo s 19 písmeny. Každá část má význam: Pflege (péče), Kinder (děti), Betreuer (pečovatel), -in (ženský rod).

Takto se vytváří slova jako Schreibtischlampe (stolní lampa), Fernsehapparat (televizor), Wohnungseingangstür (dveře do bytu). V angličtině byste to rozdělili na tři nebo čtyři slova. V němčině to je jedno - a je to považováno za přesnější.

Kolik písmen má nejčastější slovo v němčině?

Nejčastější slovo v němčině je der - člen, který odpovídá anglickému „the“. Má pouze 3 písmena. Druhé nejčastější je und (a), také 3 písmena. Třetí je in (v), 2 písmena. Tyto krátké slova tvoří jádro každého věty. Když se učíte němčinu, tyto tři slova byste měli znát hned na začátku.

Na druhé straně, slova s více než 10 písmeny se v běžné mluvě objevují jen zřídka. V novinách, právních textech nebo vědeckých článcích už je to jinak. V odborném textu můžete narazit na Rechtsschutzversicherung (pojištění proti právním nákladům), Arbeitsunfähigkeitsbescheinigung (lékařský potvrzení o nemoci), nebo Krankenhausbehandlungsvertrag (smlouva o léčbě v nemocnici).

Co to znamená pro učence němčiny?

Když se učíte němčinu, nemusíte se bát dlouhých slov. Většina z nich je složená - a když rozumíte jednotlivým částem, stačí je „rozebrat“.

Ukázka: Handy (mobilní telefon) - to je krátké slovo. Handyvertrag (smlouva na mobil) - to už je složené. Handyvertragskündigung (zrušení smlouvy na mobil) - tady už máte 20 písmen. Ale když víte, že Vertrag = smlouva a Kündigung = zrušení, tak to neznamená nic nového. Jen to je jedno slovo.

Pravidlo: Čím delší slovo, tím víc částí má. A každá část má význam. Pokud znáte základní předpony, kořeny a přípony, dlouhá slova přestanou být strašidly.

Co se stane, když slovo překročí 30 písmen?

Němčina má slova s více než 30 písmeny - ale pouze v technických, právních nebo lékařských textech. Například Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz (zákon o převodu úkolů na dohled nad označováním hovězího masa) - má 63 písmen. Byl schválen v roce 1999, ale byl zrušen v roce 2013. Dnes se už nepoužívá, ale je příkladem toho, jak němčina může vytvářet slova.

Ve skutečnosti se v každodenním životě taková slova nepoužívají. Lidé je nahrazují krátkými výrazy. Místo toho řeknou: „Wir kontrollieren die Fleischetiketten“ - „Kontrolujeme označení masa“.

Dlouhá slova nejsou problém. Problém je, když si myslíte, že je musíte zapamatovat jako celek. Ne. Musíte je rozložit.

Kolik písmen byste měli čekat ve větě?

Představte si, že čtete německý text. Věta má průměrně 7-9 slov. Pokud každé slovo má 5-6 písmen, celá věta má kolem 40-50 písmen. To je méně než věta v angličtině, která má v průměru 55-60 písmen - protože angličtina používá více krátkých slov.

Ve větě jako „Ich gehe morgen mit meinem Freund ins Kino.“ máte 7 slov, 30 písmen. V angličtině by to bylo: „I am going to the cinema tomorrow with my friend.“ - 8 slov, 41 písmen. Němčina je tedy efektivnější v zápisu.

Co se děje s krátkými slovy?

Krátká slova (1-4 písmena) tvoří 35-40 % všech slov v běžné mluvě. Jsou to předložky, spojky, zájmena, pomáhající slovesa. Například: ich, du, er, sie, wir, ihr, sie (oni), es, das, die, der, ein, kein, und, oder, aber, mit, in, an, auf, zu, von, für.

Když se naučíte tyto 30-40 nejčastějších krátkých slov, rozumíte 60-70 % každého věty. Zbytek je už jen konkrétní obsah - jména, činy, vlastnosti. To je důvod, proč se němčina zdá na začátku složitá: nejsou to dlouhá slova, která vás zdržují. Je to ten malý, krátký základ, který se musí zapamatovat.

Je průměrná délka slova stejná ve všech regionech?

Ano. Rozdíly mezi severní a jižní Německem, Rakouskem nebo Švýcarskem jsou v výslovnosti, výrazu a některých slovech - ale ne v délce slov. Wochenende (víkend) je stejně dlouhé v Mnichově, v Hamburku i ve Vídni. Auto je stejně krátké všude. Složená slova se vytvářejí stejným způsobem v celém německy mluvícím prostoru.

Je pravda, že v Rakousku se častěji používají některá slova, která se v Německu nepoužívají - například Semmel místo Brötchen. Ale obě slova mají 7 písmen. Takže průměr se nemění.

Když se učíte němčinu, co si pamatovat?

• Průměrné slovo má 5-6 písmen - ne 10 nebo 20.
• Nejčastější slova jsou krátká - 2 až 4 písmena.
• Dlouhá slova jsou složená - rozložte je na části.
• Když vidíte slovo jako Arbeitszeit, víte: Arbeit (práce) + Zeit (čas) = pracovní doba.
• Nezaměřujte se na zapamatování dlouhých slov jako celek - zaměřte se na jejich části.
• Krátká slova jsou klíč. Naučte se 40 nejčastějších - a už budete rozumět většině vět.

Němčina není těžká, protože má dlouhá slova. Je těžká, protože má složitý případový systém a slovesné konjugace. Délka slova je jen iluze. Když pochopíte, jak se slova staví, přestanou být strašidly. A když si zapamatujete der, und, mit, haben, sein, ich, du, er, sie, wir, tak už jste na cestě k volnému mluvení.