Jaké je nejdelší německé slovo a proč ho lidé používají?

Nejdelší německé slovo, které kdysi zaznělo v tisku, je Donaudampfschiffahrtselektrizitätenhauptbetriebswerkbauunterbeamtengesellschaft. To je 79 písmen dlouhé slovo, které se překládá jako „Společnost pro podřízené úředníky hlavní provozní dílny pro elektrifikaci německých parních lodí na Dunaji“. Nejde o slovo, které používá každý Němec v běžné hovorové mluvě - ale je to skvělý příklad, jak němčina funguje.

Proč němčina vytváří tak dlouhá slova?

Němčina není jediný jazyk, který spojuje slova dohromady, ale je jedním z nejvýraznějších. Tento proces se jmenuje slovoformace nebo kompozice. Místo aby používali větu jako „die elektrische Anlage für die Dampfschiffe auf der Donau“, německy to zkrátí na jedno slovo: Dampfschiffahrtselektrizitäten. Každá část přidává význam - a výsledek je přesnější než mnoho anglických vět.

Tady je jednoduchý příklad: Schreibtisch znamená psací stůl. To je složenina z Schreiben (psát) a Tisch (stůl). Neexistuje žádné zvláštní slovo pro „psací stůl“ - vytvoří se to z těch dvou, která už znáte. To platí i pro slova, která mají desítky písmen.

Je tohle slovo opravdu používané?

Ne. Žádný Němec v praxi neřekne Donaudampfschiffahrtselektrizitätenhauptbetriebswerkbauunterbeamtengesellschaft ve větě. Nejsou to běžná slova, ale spíše jazykové experimenty nebo vtipy. Vláda, železnice nebo elektrárny v Německu nepoužívají taková slova ve svých dokumentech. Místo toho používají zkratky nebo rozdělují výrazy.

Ve skutečnosti je nejdelší slovo, které se skutečně používá, Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz - 63 písmen. To znamená „zákon o převodu úkolů dohledu nad etiketováním hovězího masa“. Toto slovo bylo oficiálně použito v zákoně v Sasku-Anhaltsku v roce 1999. Zrušeno bylo v roce 2013, ale jeho existence ukazuje, že německá slova mohou být opravdu dlouhá - a že se používají v právních textech.

Kde se taková slova skutečně používají?

Nejdelší německá slova najdete v právních dokumentech, technických specifikacích nebo výrobních návodech. Například: Krankenhausfinanzierungsverordnung - „nařízení o financování nemocnic“. To je 32 písmen. Nebo Arbeitszeitverordnung - „nařízení o pracovní době“ - 22 písmen. Tyto slova nejsou vtipné, jsou potřebné. V němčině je jedno slovo často jasnější než věta.

Ve strojírenství můžete najít slova jako Zugbeeinflussungssystem - „systém ovlivňování vlaků“. To je 23 písmen a popisuje technologii, která zabraňuje kolizím vlaků. V německém průmyslu se taková slova používají, protože přesně říkají, co dělá systém - bez potřeby vysvětlovat to v pěti větách.

Proč je to pro učitele jazyků důležité?

Když se učíte němčinu, nechápete, proč existují slova, která vypadají jako tisková chyba. Ale klíč je v tom, že nejde o zapamatování těchto slov - ale o pochopení, jak se vytvářejí. Když víte, že Haushaltsgerät je domácí zařízení (domov + zařízení), pak poznáte i Küchenhaushaltsgerät - kuchyňské domácí zařízení. To není těžké, když rozložíte slovo na kousky.

Učitelé jazyků v Německu nevyžadují, aby studenti zapamatovali 79-písmenná slova. Ale vyžadují, aby rozuměli struktuře. Když se naučíte, že -ung na konci znamená „činnost“ nebo „proces“ (např. Ausbildung = vzdělávání), pak můžete odhadnout význam mnoha slov, které jste ještě neviděli.

Co je vlastně nejdelší slovo dnes?

Neexistuje oficiální seznam nejdelších německých slov. Německá akademie jazyka (Duden) neuvádí žádný rekord, protože slova se mohou vytvářet nekonečně. Teoreticky můžete vytvořit slovo jako Donaudampfschiffahrtselektrizitätenhauptbetriebswerkbauunterbeamtengesellschaftsangestellter - „zaměstnanec této společnosti“ - a přidat ještě písmeno. Ale to je jen hra s pravidly.

Ve skutečnosti je nejdelší slovo, které se dnes objevuje v tisku, Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz. A i to už je zastaralé. Dnes se většinou používají zkratky. Například BBR pro Bundesbehörde für Ressourcen (Federální úřad pro zdroje). Lidé nechtějí číst 60 písmen - i když je jazyk schopný.

Co se stane, když se naučíte slovoformaci?

Když pochopíte, jak němčina skládá slova, přestanete se bát dlouhých výrazů. Místo aby jste si pamatovali 1000 slov, naučíte se 200 kořenů a 15 přípon. Pak můžete přečíst jakýkoli text - i když neznáte konkrétní slovo.

Představte si, že vidíte slovo Wettervorhersageapp. Rozložíte ho: Wetter (počasí) + Vorhersage (předpověď) + App (aplikace). Už víte, co to znamená - i když jste to slovo nikdy neviděli. To je mocná výhoda.

Naopak, když se snažíte zapamatovat slova jako „předpověď počasí“, a nechápete, jak se vytvářejí, budete se vždycky potýkat. Němčina není jazyk, který se učí slovo po slovu. Je to jazyk, který se učí pravidly.

Proč se lidé tak zajímají o nejdelší slovo?

Protože je to zábava. Je to jako když se podíváte na nejvyšší budovu nebo nejdelší most. Není to praktické, ale fascinující. Němčina se chová jako stroj, který může vyrábět slova jako Lego - a lidé se diví, jak daleko to jde.

Podobně jako angličtina má slovo antidisestablishmentarianism (28 písmen), němčina má své vlastní „rekordy“. Tyto slova nejsou součástí každodenního života - ale ukazují, jak mocný a pružný je jazyk.

Když se podíváte na německý text, nebojte se dlouhých slov. Většinou je to jen několik jednoduchých částí spojených dohromady. Když to pochopíte, němčina přestane být strašidlem - a začne být logická.