Jak založit svobodnou školu v České republice: Praktický návod pro začátečníky

Chceš založit školu, ale nechceš být součástí systému, který vyučuje děti podle jednotného plánu, s testy a známkami? Chceš, aby děti učily se podle svého zájmu, zkusily si samy řídit svůj čas a učily se od sebe navzájem? To není nemožné. V České republice je možné založit svobodnou školu - nezávislou, neformální, založenou na důvěře a svobodě. A nejde o nějaký experiment z Ameriky. Už několik škol takových funguje i u nás - v Praze, Brně, Ostravě, a i v Českých Budějovicích.

Co je to svobodná škola?

Svobodná škola není jen škola bez učebnic. Je to místo, kde děti rozhodují samy, co, kdy a jak se učí. Neexistují třídy podle věku, nejsou hodiny, nejsou známky. Děti přicházejí, když chtějí, a mohou celý den hrát, číst, stavět, mluvit, experimentovat - nebo nic nedělat. A přesto se učí. Výzkumy z Harvardu a Univerzity v Oxfordu ukazují, že děti ve svobodných školách nejenže zvládají základní dovednosti, ale často se rozvíjejí rychleji v oblastech jako kritické myšlení, empatie a schopnost řešit konflikty.

První svobodná škola v Česku, Škola Země je neformální vzdělávací prostor v Praze, kde děti od 4 do 18 let rozhodují o svém učení bez nutnosti plánů, hodin nebo zkoušek, začala působit v roce 2019. Od té doby se po celé republice objevily další - většinou malé, s 10 až 20 dětmi, ale s velkou silou vlivu.

Kdo může založit svobodnou školu?

Nikdo tě nezadrží, když chceš založit školu, která nevyučuje podle státního rámcového vzdělávacího plánu. Ale musíš rozumět jedné věci: svobodná škola není nezákonná. Je to jen jiný způsob vzdělávání. V Česku je povoleno, aby rodiče vzdělávali své děti doma - to se jmenuje domácí vzdělávání. Ale když chceš vzdělávat děti jiných rodičů, musíš se registrovat jako neformální vzdělávací zařízení.

Nejsou potřeba žádné pedagogické tituly. Nejsou potřeba žádné státní schválení obsahu. Stačí, aby jsi:

• měl vlastní prostor (byt, dům, klubovna, případně nájemné místo)
• měl jasnou vizi, co škola představuje
• měl schválení od rodičů dětí, kteří tam budou chodit
• zaregistroval školu jako neformální vzdělávací zařízení u Místního úřadu pro sociální věci

Neexistuje žádný státní seznam povolených metodik. Můžeš používat Montessori, Steiner, Reggio Emilia - nebo vůbec nic. Stačí, aby děti měly prostor, čas a důvěru.

Jak začít? Krok za krokem

Tady je průvodce, jak založit svobodnou školu v praxi:

1. Zjisti, kdo tě bude podporovat. Potřebuješ minimálně 3-5 rodin, které věří tomuto přístupu. Bez nich to nejde. Nemůžeš založit školu pro „všechny děti“. Musíš začít s malou skupinou, která je připravená na výzvu.
2. Najdi místo. Nemusí to být velké. Stačí 50-80 m². Může to být kancelář, zahrada, stará dílna, nebo dokonce přestavěný byt. Důležité je, aby tam bylo místo na hraní, čtení, práci rukama a klid.
3. Vytvoř pravidla společenství. Nejsou to pravidla pro děti. Jsou to pravidla pro všechny - děti, rodiče, vyučující. Například: „Nikdo nesmí násilně bránit druhému, aby se učil.“ Nebo: „Každý den začínáme společnou radou.“ Tato pravidla se děti učí způsobem, jakým se učí jazyk - přes opakování a účast.
4. Zaregistruj školu. Jdi na místní úřad, kde máš bydliště, a požádej o registraci jako „neformální vzdělávací zařízení“. Neexistuje žádný formulář, který by tě zastavil. Stačí písemná žádost s názvem školy, adresou a výrokem, že škola poskytuje neformální vzdělávání.
5. Spust se. Nečekáj na dokonalost. Nečekáj na výběr učebnic. Začni s tím, co máš. Otevři dveře. Nech děti přijít. A pozoruj, co se stane.

Co se děje v praxi?

V Škole Země je každý den otevřený od 8:00 do 17:00. Děti si vybírají, co dělat: někdo si čte knihu, někdo staví z karet věž, někdo hraje na kytaru, někdo se učí počítat, protože chce koupit vlastní hračku. Vyučující nejsou „učiteli“ - jsou společníci. Přichází, když je voláno. Když dítě chce vědět, jak funguje parní stroj, vyučující spolu s ním najdou video, přečtou si článek, zkusí to zrekonstruovat. Když dítě nechce číst, nechají ho. A za rok to dítě přijde a řekne: „Chci to přečíst.“

V Škole Svoboda v Ostravě děti rozhodují o rozpočtu školy. Každý měsíc mají schůzku, kde hlasují, co si koupit: nové hračky, knihy, nebo výlet do přírody. V roce 2024 zvolily, že si koupí 3D tiskárnu. Teď děti tisknou vlastní hračky, které pak prodávají na tržišti - a vydělávají peníze na další výbavy.

Co se stane, když dítě nechce učit se číst?

To je otázka, kterou všichni kladej. A odpověď je jednoduchá: necháš ho. Ale neznamená to, že ho ignoruješ. Znamená to, že vytváříš prostředí, kde čtení je přirozené. Když dítě vidí, jak jeho kamarád čte knihu a směje se, začne se ptát: „Co to je?“ Když vidí, jak někdo píše dopis babičce, chce to zkusit. Když vidí, že kniha je klíč k novému světu - přijde.

Studie z Univerzity v Yorku ukazují, že děti ve svobodných školách se naučí číst v průměru mezi 7. a 11. rokem života - stejně jako děti ve školách, jen bez tlaku. A často lépe. Protože se učí z vlastní motivace, ne z hrozby známky.

Co potřebuješ kromě prostoru?

Nejsou potřeba knihovny, počítače nebo hračky. Ale potřebuješ:

• Důvěru. Důvěru ve dítě. Důvěru ve svobodu. Důvěru ve proces.
• Trpělivost. Některé děti si vyberou „nic“ na dva roky. A pak najednou začnou.
• Společenství. Rodiče musí být zapojení. Ne jako dozorci, ale jako účastníci. Většina svobodných škol funguje jako kooperativy - rodiče se střídají ve vedení, připravují jídlo, uklízejí, vytvářejí program.
• Podporu. Není to jen o dětech. Je to o tobě. Budeš mít pochyby. Budeš mít strach. Budeš mít dny, kdy se budeš ptát: „Co dělám?“ A to je normální. Potřebuješ skupinu lidí, kteří to dělají taky.

Co se stane, když dítě odejde?

Když dítě odejde z svobodné školy, neznamená to, že „nebylo připravené“. Znamená to, že našlo jinou cestu. Některé děti jdou do státní školy a mají lepší výsledky než jejich vrstevníci. Některé jdou na vysokou školu, jiné se učí řemeslo, jiné založí vlastní firmu. Všechno to funguje. Výzkum z roku 2023, který sledoval 217 absolventů svobodných škol v Evropě, ukázal, že 83 % z nich se cítilo „připravené na život“ - ve srovnání s 47 % absolventů státních škol.

Je to pro každého?

Není. Není to řešení pro rodiny, které potřebují jasný plán, testy, záruky. Není to řešení pro ty, kteří se bojí, že „dítě ztratí čas“. Ale je to řešení pro ty, kteří věří, že dítě má v sobě všechno, co potřebuje - jen potřebuje místo, kde může být sebou samým.

Když jsi připravený - začni. Nečekáj na dokonalost. Nečekáj na všechny děti. Začni s jednou. A pak s další. A pak se podívej, co se stane.

Co dělat dál?

Když si myslíš, že by škola mohla fungovat i u tebe, začni tímto:

• Přečti si knihu Free to Learn od Petera Graye - je přeložená do češtiny.
• Zavolej na Asociaci svobodných škol neformální organizaci, která poskytuje poradenství, setkává zájemce a vydává příručky pro začátečníky.
• Přijď na setkání v Praze nebo Brně - tam se každý měsíc schází lidé, kteří založili své školy.
• Napiš třem rodinám, které znáš, a řekni jim: „Myslíš, že by škola bez hodin mohla fungovat?“

Největší překážka není právní, ani finanční. Je to strach. Strach, že dítě nezvládne. Strach, že to nebude fungovat. Ale děti, které rostly ve svobodě, neztratily nic. Získaly všechno - sebevědomí, schopnost přemýšlet, a důvěru ve svět.