Všichni už slyšeli o úrovních A1, B2 nebo C1, ale málokdo zná, co tyhle zkratky konkrétně znamenají. Úrovně jsou jen jednoduchý způsob, jak rozdělit jazykové dovednosti do srozumitelných bloků. Díky nim můžete rychle zjistit, na jaké úrovni jste a co ještě musíte zvládnout, aby se vám angličtina, němčina nebo španělština zlepšila.
Nejčastěji se používá evropská stupnice CEFR – Common European Framework of Reference for Languages. Rozděluje jazykové dovednosti do šesti úrovní: A1, A2, B1, B2, C1 a C2. A1 a A2 jsou pro úplné začátečníky, B1 a B2 už jsou středně pokročilí a C1 a C2 patří mezi pokročilé, kteří zvládnou i odborné texty. Každá úroveň má jasně definované cíle, například “rozumět základním větám” nebo “používat jazyk flexibilně a přesně ve všech situacích”.
První krok je pochopit rozdíl mezi úrovněmi. Na A1 byste měli umět představit se, říct, odkud jste a objednat si jednoduché jídlo. Na úrovni B1 už můžete vést rozhovor o minulosti a budoucnosti, napsat krátký dopis a rozumět běžným zprávám. Jakmile dorazíte k B2, zvládnete složitější texty, debatovat o aktuálních tématech a připravit prezentaci. C1 a C2 jsou už takové úrovně, kde můžete číst odbornou literaturu, psát akademické texty a komunikovat téměř jako rodilý mluvčí.
Každou úroveň můžete ověřit pomocí testů, které často nabízejí jazykové školy nebo online platformy. Výsledek testu vám ukáže, kde aktuálně stojíte, a zároveň vám dá tipy, co dál studovat. Nenamáhejte se hledat dokonalý výsledek – test jen ukazuje, co byste měli zvládnout pro další krok.
Nejlepší způsob, jak vybrat úroveň, je zamyslet se nad svými cíli. Chcete jen zvládnout základní konverzaci na dovolené? Stačí A2. Potřebujete jazyk pro práci nebo studium? Pak se podívejte na B2 nebo C1. Pokud už mluvíte plynule a chcete se zlepšit v odborných tématech, zaměřte se na C1‑C2.
Další praktický tip: podívejte se na sylabus kurzů. Většina jazykových škol uvádí, které úrovně jsou v kurzu zahrnuté a co se během něj naučíte. Pokud najdete kurz, který pokrývá témata, která vás zajímají, a úroveň souhlasí s vaším testem, je pravděpodobně to pravé.
Nezapomeňte také na motivaci a čas. Kratší kurzy (např. 8‑10 týdnů) často cílí na rychlé posunuty z A1 na A2 nebo z B1 na B2, ale vyžadují denní studium. Delší kurzy jsou flexibilnější, ale posun mohou být pomalejší. Zkuste najít rovnováhu mezi tím, kolik času můžete věnovat, a tím, jak rychle chcete postupovat.
Na závěr – nebojte se změnit úroveň, pokud vám kurz nevyhovuje. Většina škol umožňuje přestup na jinou úroveň, když zjistíte, že jste buď příliš lehce, nebo příliš těžce zatíženi. Důležité je, aby vás učení bavilo a aby vám přinášelo požadovaný pokrok.
Takže ať už jste na začátku své jazykové cesty nebo už hledáte poslední špičku, pochopení úrovní vám pomůže vybrat ten správný kurz a udržet motivaci. Stačí si uvědomit, kde stojíte, kam chcete dojít a najít školu, která vám cestu usnadní.
Tento článek se zabývá hloubkovým pohledem na to, kolik úrovní má Duolingo a jak můžete tyto úrovně efektivně využít při učení nových jazyků. Ponoříme se do strategií, které vám pomohou dosáhnout svých jazykových cílů, a prozkoumáme zajímavé fakty o Duolingu, které možná neznáte.
