Kolik slov zná průměrný Čech? Skutečná čísla o jazykových dovednostech

Průměrný Čech zná přes 1 200 slov v češtině. Ne, to není chyba. A ne, není to méně než byste očekávali. Toto číslo nezahrnuje jen běžnou mluvu, ale i slova, která používáte v práci, při čtení novin nebo když hledáte návod na YouTube. Většina lidí si myslí, že znají tisíce slov - ale většina z nich je jen přibližně zná. Většina lidí neumí správně použít slova jako „příležitost“, „výzva“ nebo „konzistentní“, i když je slyší každý den.

Co znamená „znát slovo“?

Když někdo řekne, že zná slovo, co tím myslí? Většina lidí si představí, že ho poznají, když ho uvidí nebo slyší. Ale to není dost. Skutečně znát slovo znamená: umět ho správně vyslovit, pochopit jeho význam v různých kontextech, použít ho ve větě bez chyby a vědět, s jakými slovy se obvykle kombinuje. Například slovo „zakládat“ - znáte ho? Umíte ho použít ve větě jako „zakládat podnik“? Nebo „zakládat rodinu“? A víte, že „zakládat“ se neříká „zakládat přátelství“? To je přesně ten rozdíl mezi povrchním poznáním a skutečným ovládáním.

Podle výzkumu Ústavu pro jazyk český z roku 2024 se průměrný dospělý Čech v běžném životě používá 800-1 200 slov. To znamená, že 80 % lidí nevyužívá více než 10 % slovní zásoby češtiny. Celkem má čeština přes 300 000 slov. Ale nikdo z nás nemusí znát všechny. Stačí znát ty správné.

Co se děje s cizími jazyky?

Ve škole se učíme angličtinu od prvního stupně. Většina lidí má základní znalosti - dokáže se představit, objednat kávu nebo vyprávět, co dělal v pátek. Ale jak hluboké je to skutečně? Podle výzkumu Eurobarometru z roku 2024 jen 28 % Čechů dokáže v angličtině diskutovat o abstraktních tématech, jako je politika, ekologie nebo kultura. Zbytek si vystačí s krátkými frázemi. A co němčina? Většina lidí, kteří ji učili ve škole, ji dnes neumí. Přes 60 % lidí ve věku 25-45 let si pamatuje jen pár slov jako „Danke“, „Bitte“ a „Wo ist die Toilette?“.

Proč to tak je? Protože učení jazyků ve škole často není o komunikaci, ale o zapamatovávání pravidel. Učíte se, jak se tvoří minulý čas, ale nevíte, jak říct „Měl jsem hlad, tak jsem šel do kavárny“ bez překladu z češtiny. To je jako učit se, jak funguje motor auta, ale nikdy nevyjet z garáže.

Co se stalo s výukou jazyků?

Školy v Česku stále používají metody z 90. let. Učitelé často vyžadují, aby žáci psali deset vět s novými slovy, ale neříkají jim, jak tyto slova použít v reálném životě. Výsledek? Žáci se naučí slova pro test, ale zapomenou je hned poté. Studie z Univerzity Karlovy z roku 2023 ukázala, že 73 % studentů, kteří absolvovali angličtinu na střední škole, neumí přečíst jednoduchý článek z BBC bez slovníku.

Na druhé straně lidé, kteří se učí jazyky online, mají o 3-5krát vyšší úspěšnost. Proč? Protože používají reálný materiál: filmy, podcasty, YouTube kanály, hry. Učí se slova v kontextu, ne v tabulce. Když vidíte, jak někdo říká „I’m starving“ v seriálu a pak vidíte, jak jí získává sýr, tak si to slovo nikdy nezapomenete.

Kolik slov potřebujete opravdu?

Nejste musíte znát tisíce slov, abyste se dokázali vyjádřit. V angličtině stačí 1 000 nejčastějších slov, abyste pochopili 80 % běžného hovoru. V češtině je to stejné. Když znáte 800 nejčastějších slov, můžete se bavit o práci, rodině, cestování, jídle, počasí a zábavě. To je všechno, co potřebujete na každodenní život.

Co se stane, když se naučíte dalších 200 slov? Získáte schopnost mluvit o emocích, názorech, problémech. Například: „Myslím, že to není spravedlivé“, „Cítím se přetížený“, „Potřebuji trochu času na přemýšlení“. Tyto věty vás přemístí z úrovně „přežívání“ do úrovně „komunikace“.

Největší chyba? Lidé se snaží naučit se slova, která nikdy nepoužijí. Například „křížová závěs“ nebo „příčná vlna“. To je jako učit se, jak se vyrábí čokoláda, když jen koupíte jednu v obchodě.

Co dělají lidé, kteří jazyky opravdu ovládají?

Nejsou geniální. Nejsou výjimka. Jsou jen konzistentní. Každý den si najdou pět minut na poslech podcastu. Každý týden si přečtou jeden krátký článek. Každý měsíc si napišou tři věty o tom, co dělali. A nečekají, že to bude rychlé. Ví, že jazyk je jako trénink - nezískáte svaly za týden.

Podle výzkumu z Masarykovy univerzity z roku 2024 lidé, kteří se učí jazyky 15 minut denně, za 6 měsíců dosáhnou úrovně B1. To znamená, že mohou mluvit o většině témat, která je zajímají. A nejde o to, kolik slov znáte. Jde o to, kolikrát jste je použili.

Co můžete udělat hned teď?

• Najděte jedno slovo, které jste dnes slyšeli, ale nechápali. Najděte ho ve slovníku a napište si větu s ním.
• Přepněte telefon na angličtinu nebo němčinu na jeden den. Každý název tlačítka je nové slovo.
• Přečtěte si jeden krátký příběh na Duolingo nebo LingQ. Nejdřív bez překladu, pak s ním.
• Napište si tři věty o dnešním dni. Ne v češtině, ale v jazyce, který se učíte.

Nemusíte se učit hodinu denně. Stačí pět minut. Ale musíte to dělat každý den. Jazyk se neučí na víkendy. Učí se v každém chvíli, kdy ho použijete - i když jen v hlavě.

Je to možné? Ano. Ale ne tak, jak si to představujete.

Nejde o to, kolik slov znáte. Jde o to, kolikrát jste je použili. Nejde o to, kolik hodin jste seděli u učebnice. Jde o to, kolikrát jste se s někým bavili - i když jste dělali chyby. Jde o to, abyste se naučili mluvit, ne zapamatovat.

Průměrný Čech zná 1 200 slov. Ale když se naučíte pouze 50 nových slov, která používáte každý den, za rok budete znát 700 slov navíc. A to už nejste průměrný Čech. Jste někdo, kdo ví, jak se mluvit.