Kolik slov řekne člověk průměrně za den? Vědecké odpovědi na běžnou otázku

Každý den mluvíme. Ráno pozdravíme rodinu, během dne hovoříme s kolegy, na telefonu s přáteli, v obchodě s prodavačem, a večer si povídáme s partnerem. Ale kolik slov to vlastně je? Kolik slov průměrně člověk za den řekne? Tato otázka zní jednoduše, ale odpověď je fascinující a vědecky podložená.

Průměrný denní počet slov: co říkají výzkumy

Nejčastěji citovaný výzkum pochází z roku 2007 od vědců z University of Arizona a University of Texas. Ti sledovali 428 dospělých lidí - mužů i žen - pomocí nositelných zařízení, která zaznamenávala každé slovo, které osoba vyslovila. Výsledky byly překvapivé: průměrný člověk za den řekne přibližně 16 000 slov.

Tento číslo se ale liší podle pohlaví. Ženy v průměru vyslovily 20 000 slov denně, zatímco muži jich řekli kolem 12 000. To znamená, že ženy mluví o 33 % více než muži. Tato rozdílná míra výslovnosti se nezdá být způsobená jen sociálními normami, ale i neurologickými rozdíly. Výzkumy pomocí MRI ukazují, že ženy mají v mozku více spojení mezi oblastmi odpovědnými za jazyk a emoce, což může podporovat častější komunikaci.

Co ale znamená 16 000 slov? Představte si, že byste mluvili neustále 24 hodin denně. To by znamenalo přibližně 11 slov za minutu. Ale ve skutečnosti mluvíme jen několik hodin denně - většinou v interakcích. Když přepočítáte na běžný pracovní den, znamená to, že během jedné hodiny hovoru řeknete kolem 1 000 slov. To je více než stránka knihy.

Co ovlivňuje počet slov, které řeknete?

Není všechny lidi stejní. Někteří lidé mluví jako stroj, jiní se zdržují. Proč?

• Profese: Učitelé, prodejci, právníci nebo novináři mluví průměrně 25 000 a více slov denně. Výzkumy ukazují, že učitelé na základní škole mohou v průměru vyslovit až 30 000 slov za den jen ve třídě.
• Osobnost: Extraverti mluví o 40 % více než introverti. Lidé s vysokou emocionální inteligencí také mluví častěji, protože lépe čtou sociální signály a přizpůsobují svou komunikaci.
• Věk: Děti mezi 3 a 6 lety mluví nejvíce - až 25 000 slov denně. Je to kvůli tomu, že se učí jazyk a zkoušejí všechny nové slova. U dospělých se počet slov postupně snižuje s věkem, zejména po 60 letech.
• Sociální kontext: Lidé mluví více v týmu, na večírku nebo při diskusi. V klidu, při práci doma nebo při čtení, se výslovnost výrazně sníží.

Co se týče jazyka, tak není důležité, zda mluvíte češtinou, angličtinou nebo němčinou. Počet slov není vázán na konkrétní jazyk. Přestože některé jazyky mají delší slova (například němčina), lidé v průměru vysloví stejný počet slov, protože kratší slova se používají častěji. Například v češtině řeknete „mám hlad“ - tři slova. V angličtině „I am hungry“ - také tři slova. V němčině „Ich habe Hunger“ - opět tři. Počet slov se tedy neřídí jazykovou strukturou, ale sociální potřebou komunikovat.

Co když mluvíte málo?

Někteří lidé se obávají, že mluví příliš málo. Je to problém? Ne nutně. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří mluví méně než 10 000 slov denně, nejsou „méně inteligentní“ ani „méně společenskí“. Mnozí z nich jsou pozorní posluchači, kteří se zaměřují na kvalitu místo kvantity. V některých kulturách - například v Japonsku nebo ve Finsku - je tišší komunikace dokonce hodnocena jako znak důstojnosti a uvažování.

Navíc, pokud jste v profesích, kde potřebujete hlubokou koncentraci - jako vědec, programátor nebo spisovatel - může být nižší mluvený výkon přínosem. Ne každý musí být „hovorčivý“ - stačí být přítomný a významný.

Když mluvíte moc - je to špatné?

Naopak, někdo může mluvit příliš mnoho. Pokud mluvíte více než 30 000 slov denně, může to být známkou nadměrné komunikace. V některých případech to souvisí s úzkostí, potřebou potvrzení nebo dokonce s některými neurologickými podmínkami, jako je hyperverbalita u lidí s ADHD.

Je důležité si uvědomit: mluvení není jen o počtu slov, ale o tom, co se říká. Když mluvíte 25 000 slov, ale většina z nich je „hm“, „no“, „tak“ nebo opakování stejných vět, pak se nejedná o kvalitní komunikaci. Kvalita mluvení je větší než kvantita.

Jazyk a výraz: co se skrývá za slovy

Naše slova nejsou jen zvuky. Každé slovo přenáší emoci, kontext a vztah. Výzkumy z Univerzity v Oxfordu ukazují, že lidé, kteří mluví více, často používají více emocionálních slov - „moc se mi líbí“, „to je strašně důležité“, „bohužel“ - než ti, kteří mluví méně. To znamená, že mluvení není jen o informaci, ale o vztahu.

Ve češtině máme bohatou slovní zásobu na vyjádření nuancí. „Myslím si“, „věřím“, „jsem přesvědčen“, „nevím“ - každé z těchto slov vytváří jiný vztah k posluchači. A právě tyto nuance jsou to, co dělá komunikaci živou.

Co se stane, když mlčíte?

Experimenty s úplnou mlčenlivostí - například 24 hodin bez mluvení - ukazují, že lidé se cítí více soustředění, ale také osaměle. Mluvení je základní lidská potřeba. Nejde jen o předávání informací. Mluvení nás spojuje. Vytváříme přátelství, řešíme konflikty, sdílíme radost a smutek.

Naše slova jsou mosty mezi námi. A i když průměrně řeknete 16 000 slov denně, nejvýznamnější z nich jsou ta poslední, která řeknete někomu, kdo vám důleží - „Dobrou noc“, „Mám tě rád“, „Děkuju“.

Praktické závěry: jak to ovlivnit

• Pokud chcete mluvit více: začněte tím, že se zapojíte do rozhovorů. Otázky jako „Co tě dnes baví?“ nebo „Co si o tom myslíš?“ otevírají dveře.
• Pokud chcete mluvit lépe: zaměřte se na kvalitu. Mluvte pomaleji, dělejte pauzy, poslouchejte. Kvalita slov je důležitější než jejich počet.
• Pokud mluvíte málo: není to chyba. Většina lidí si váží tišší, ale hluboké komunikace. Stačí, když řeknete pár pravdivých slov.

Nejde o to, kolik slov řeknete. Ale o to, zda vaše slova mají smysl - pro vás i pro druhého.